Závody na Sněžníku – v podstatě za humny nešlo neběžet. Navíc na start to bylo kousek, takže se nemuselo ani brzo vstávat. Běhalo se na mapě Vogtova obora s měřítkem 1:10000. Čistý, průběžný les se spoustou příkopů, menších hrázek, valů.. a spoustou vody.

Převýšení moje kategorie (D45) měla 45 metrů, takže placka. Mých 14 kontrol byly většinou vodní rýhy a příkopy, jen sběrka mostek. Trať byla moc hezky postavená, používat cesty se nedaly, prodírání se tedy podél příkopů a rýh. Někdy i přímo v nich, pokud byly bez vody nebo azimutem. To se mi moc nedařilo, cestou na 8 kontrolu jsem neudržela směr a se ocitla na své 4. kontrole. Což bylo štěstí, měla jsem se alespoň čeho chytit a nebloudila jsem. Do skal se naše kategorie nepodívala, co jsem koukala, některé tam pár kontrol měly. Moc se mi to líbilo, nebyla jsem ani poslední, což je moc fajn. (Chtělo by to odečíst 30 minut, kdy jsem s uplakanou holčinou šla zpět na start. Zvrtla si kotník.) Navíc tento závod přinesl spoustu hezkého umístění!