Letošní druhou zastávkou série Czech O-Tour byl hornický skanzen Žacléř. Dvě etapy v netradičním prostředí přilákaly přes 1100 závodníků. Z našeho oddílu ovšem startovali jen 3 běžci.
Parkovacích ploch bylo v pokynech popsáno hned několik, a kdo přijel včas, mohl parkovat přímo před vstupní branou do areálu. Za ní bylo shromaždiště, které obsahovalo snad vše, co by závodníci mohli potřebovat – stánky s občerstvením, vybavením či O-bazar, součástí bylo i několik doprovodných aktivit. Teploměr ukazoval kolem 7 stupňů Celsia, bylo pod mrakem a chvílemi i dost foukalo, takže při čekání byla celkem zima.
První etapa startovala již v 9:30, ale naštěstí se nemuselo nijak daleko – start i cíl byly přímo na shromaždišti. Na závodníky čekal sprint po areálu skanzenu. Na úvod čekalo překvapení v podobě menšího bludiště, některé kategorie zamířili i na výsypku, která vypadala trochu jako z jiné planety. Závěr tratí pak závodníky provedl mezi budovami i jejich vnitřkem. Bylo potřeba dávat si pozor na zakázané prostory nebo nepřekonatelnou zeď, kterou šlo překonat pomocí několika schodišť. Tratě byly poměrně rychlé.
Mé video z první etapy: https://youtu.be/rP7BknJmAmI
D21A (55) 2090 m, 55 m, 19 k
1. Kolínová Kristýna (DKP) 14:56
42. Pavlová Martina 20:10
H21A (51) 2510 m, 58 m, 23 k
1. Jíra Tomáš (KAM) 13:13
49. Hulha Lukáš 26:53
H65 (14) 1700 m, 18 m, 15 k
1. Procházka Antonín (DCE) 14:37
14. Hulha Karel 39:54
Druhá etapa startovala ve 14 hodin. Stejný start i cíl a v podstatě stejný prostor. I přesto si pořadatelé připravili nějaké změny – zmizelo bludiště, změnilo se umístění některých umělých překážek, nejkratším kategoriím se zpřístupnila štola. Navíc se úvodní části tratí přesunuli na blízký kopec. Ten byl sice mapově celkem jednoduchý, ale zato závodníky čekala spousta vrstevnic a bylo tedy potřeba moudře volit postupy. Já jsem například na druhou kontrolu udělal chybu, když jsem si nerozvážně vystoupal hned několik výškových metrů, abych je potom zase hezky sklesal. Po úvodních kontrolách na kopci a pár dalších kontrolách opět mezi budovami čekala ale specialita – indoorová část závodu.
Každá kategorie měla v určité fázi trati otočku mapy, vstup do budovy a druhou část trati uvnitř. Na rozdíl od kontrol v budovách v první etapě se tentokrát jednalo o samostatnou mapu v jiném měřítku i mapovém klíči (Swedish Indoor map standard). Běhalo se v několika budovách a mapa obsahovala celkem 8 pater (-1 až 6). Zajímavostí bylo, že bylo možné při postupech budovy opouštět a běhat i venkem. Mapa byla celkem přehledná, ale dlouhou dobu mi trvalo pochopit, že jedno konkrétní patro mělo dvě výškové úrovně, ale pořád se jednalo o to stejné patro. Při přesunu do druhé úrovně bylo potřeba vystoupat jedno schodiště a přesunout se po lávce. Nebyl jsem ale sám kdo tohle napoprvé nepochopil, zmatených závodníků bylo všude dost. Prostor byl velice zajímavý – běhalo se skrz řetízkárnu, sprchy, kontrolní místnosti. V prostoru se dalo narazit na koleje, výhybky a důlní vozíky. Moje kategorie měla kontrolu, podle popisu posed, ve skutečnosti však přenosné schody, nahoře. Indoor dal většině závodníků dost zabrat a například můj čas z téhle etapy nebyl takový, jaký jsem očekával. Přesto jsem si obě etapy moc užil.
D21A (55) 3600 m, 157 m, 29 k
1. Švecová Karolína (ZVO) 31:18
28. Pavlová Martina 40:53
H21A (51) 3900 m, 165 m, 30 k
1. Pilát Bořivoj (DKL) 30:55
36. Hulha Lukáš 76:34
H65 (13) 2400 m, 83 m, 23 k
1. Zenker Norbert (71D) 31:09
12. Hulha Karel 74:18
