Jedním z tradičních prázdninových závodů je tří etapový závod ‚Pěkné prázdniny‘, který každoročně pořádá turnovský klub. Specifikem těchto závodů je, že se běhá v pískovcových skalách ‚Českého ráje‘ a je proto atraktivní pro závodníky z oblastí, kde takový terén nemají. Centra závodů pořadatelé cyklicky střídají. Letos se PP konaly v Malé skále a to v prostorech kam se běžně orienťáci běhat nedostanou.
V pátek jsme s Honzou vyrazili hned dopoledne a tak jsme přijeli na tábořiště mezi prvními. Postavili jsme stan, a drželi místo dalším členům oddílu, kteří postupně dojížděli. Když pominu “Bělochy”, kteří přijeli jako tradičně předem nepřihlášení až v sobotu, nocovalo nás zde třináct.
Pátek:
Parno. Startovalo se od 16 hodin. Ti kteří měli vyšší startovními časy v lese již pociťovali šero. Také jsme si je dobírali, jestli si sebou berou čelovku. Běželo se v prostoru nalevo od Jizery ve skalních městech Kalich a Chléviště. Mapa se jmenovala po tom druhém, tedy Chléviště (měřítko 1 : 7 500, e=5 m, stav léto 2016). Na start téměř 2 km a převýšení 160 m, tak bylo lepší vyrazit včas a ještě se před startem trochu vydýchat.
Při postupu na první kontrolu jsem si v momentě, kdy jsem naběhl do slepé uličky, uvědomil, že musím na mapě při hledání postupu zjišťovat i to, jestli je celý mnou vybraný postup průchozí. Takže návrat a obíhačka skal. První kontrolu mám. Druhou a třetí také. Na čtvrtou jsem pro mne nepochopitelným způsobem odběhl zhruba o 60° jinak a pak jsem kontrolu hledal postupným kličkováním ve skalních průchodech města. Zbytek až na předposlední kontrolu probíhal dobře.
Sobota:
Parno. Start od 10 hodin. Tentokrát se běží napravo od Jizery na Drábovně. Shodné jméno nese i mapa: Drábovna (měřítko 1 : 7 500, e=5 m, stav léto 2016 ). Na start 2 km a stejně jako včera 160 m převýšení. Druhou etapu jsem dost pokazil. Vyběhl jsem na hřbet a tam do ostrohu kde jsem měl K1. Předpokládal jsem, že se tu něčeho chytnu. Bohužel jsem nepochopil, že černá skvrna na mapě není ta obrovská skála přede mnou, ale že ta obrovká skála je namalovaná jen černým ‚céčkem‘. Po chvíli zmateného pobíhání kolem tohoto objektu jsem si řekl, že jsem zřejmě na jiném ostrohu a tak jsem si trať prodloužil během přes údolí k sousedním skalkám. Zde jsem se chytil, když jsem náhodou narazil na mou čtvrtou kontrolu. Při návratu ke kontrole K1 jsem také ještě potkal K5. Konečně se mi tedy podařilo dohledat K1. Teď to půjde snad již lépe. K2, K3 v pohodě. Kontroly č. 4 a č. 5 přeci vím kde jsou. Abych zbytečně nenabíhal skály spodem, když vím že kontroly jsou nahoře, řekl jsem si, že je dohledám ze shora. U K4 to vyšlo, ale u K5 se mi to nepodařilo a jejím hledáním jsem strávil neskutečných 8 minut. Velké převýšení a naběhané metry navíc zapůsobily na mou psychiku a ubývají mi i fyzické síly. V druhé části tratě mám postup kde překonávám tři větší údolí. Místy se zastavuji a posilňuji se velkými borůvkami, které máme při zdolávání kopce přímo před očima. Unaven konečně vylézám do prostoru kontroly, usedám a zavazuji si boty. Bohužel jsem vyběhl jiným skalním průchodem než jsem si myslel, a hledám kontrolu napravo od místa kde jsem vylezl. Přitom stačilo se v místě, kde jsem si zavazoval botu, se otočit a kontrolu bych viděl 15 m ode mne. Ve výsledku nepovedený závod.
Odpoledne jsem si po obědě a odpočinku udělali výlet na skalní hrad ‚Pantheon‘.
Neděle:
V noci yačalo pršet a déšť neustává. Vydatný prší i většině závodníků. Při mém startu (startuji mezi posledními) však déšť ustává. Vracíme se běhat na levou stranu Jizery. Mapa nese název Kalich (měřítko 1 : 7 500 nebo 1 : 10 000, to podle kategorie, e=5 m, stav léto 2016). Na start je to jen 1,1 km a 130 m převýšení. Vydatným deštěm je ale cesta na start blátivá a místy tak používám opory všech čtyř končetin abych nesjel dolů. Konečně startuji a poučen včerejším závodem, se snažím chodit na jistotu i za cenu větších obíhaček. Taktika se mi daří a ve výsledku je to jeden ze závodů, který se mi podařilo zaběhnout téměř bez chyby.
Po závodě se najíme, zbalíme mokré stany a jede se domů.
Nejvíce se dařilo Honzovi Eiseltovi, který skončil v součtu časů ze všech etap na pěkném pátém místě. Petr B. si připsal zase “disk”, a v naší výpravě nechybělo ani pár časů nad 100 minut. Jinak ale vcelku pěkně strávený víkend v zajímavém terénu v příjemné společnosti oddílových kolegů.
Výsledky:
Kat. (počet startujícíh)
Cel Jméno Oddíl E1 E2 E3 E1+E2+E3
kem
D16 (40)
1 Anežka Hlaváčová Brno 28:32 1 28:04 1 40:39 1 97:15
14 Rose Riby LTP 36:11 18 36:01 9 58:10 20 130:22
23 Martina Pavlová LTP 42:59 25 70:05 34 56:16 18 169:20
D40 (65)
1 Pavlína Chaloupská OK99 HK 40:42 2 38:45 2 46:24 1 125:51
33 Kateřina Riby LTP 69:13 39 58:56 16 88:29 39 216:38
H10 (34)
1 Vilém Štrait USK Pha 9:13 1 14:43 4 21:30 1 45:26
20 Philip Riby LTP 35:50 26 19:01 8 75:03 24 129:54
H14 (47)
1 Martin Scheuermann SSV 14:24 8 20:54 2 30:33 2 65:51
35 Thomas Riby LTP 31:26 38 53:02 37 81:20 37 165:48
H16 (53)
1 Jan Gajda OK Kam 29:22 1 28:59 1 40:00 4 98:21
Jakub Bílý LTP -- 42:56 17 47:12 10
H21C (35)
1 Antonín Semerád OB Kotl 32:59 2 46:39 3 45:00 1 124:38
5 Jan Eiselt LTP 48:55 8 57:43 5 67:10 8 173:48
18 Lukáš Hulha LTP 65:07 15 114:39 28 110:49 20 290:35
H40 (42)
1 Jan Hain SCJ 39:27 1 46:52 1 46:33 2 132:52
Jan Kruschina LTP 108:00 35 90:49 24 disk
H45 (65)
1 Milan Novotný OK99 HK 37:42 4 45:17 1 43:27 5 126:26
21 Petr Pavel LTP 55:53 25 69:25 27 58:33 22 183:51
45 Boris Kovář LTP 72:14 45 96:43 46 94:26 55 263:23
Petr Bílý LTP -- vzdal 64:46 29
H55 (37)
1 Ladislav Lužný Havířov 37:53 1 42:26 2 36:04 2 116:23
29 Miloš Eiselt LTP 66:01 28 102:04 33 50:49 21 218:54
Karel Hulha LTP 106:30 37 vzdal 65:32 31
HDR (53)
1 Vojtěch Votava Liberec 15:36 1 14:07 2 36:01 3 65:44
15 Jana Kruschinová LTP 26:31 22 19:16 23 48:01 13 93:48