My jsme zvolili zajímavou kategorii = smíšené dvojice, což je s ohledem na 5 hodinovou akci dobrá zkouška na párového porozumění a tolerance.
Výbava byla jasná, jak to známe, čip se nepotřebovali, používali se prověřené kleště. Ale to zásadní je správně vyzbrojené kolo na takovouto akci. Používali jsme jako všichni horala, v praxi nevíte, v jakém stavu budou cesty a kam Vás adrenalin zavede. Ale to hlavní je držák na řídítkách, kde máte upevněnou mapu. Ze začátku trochu nezvyk, při přehazování to „hází“ nezvyklé zvuky a při jízdě v terénu z kopce si musíte zvyknout na trochu jiný výhled, než jste obvykle zvyklí.
Od prezentace jsme měli popisky, které jsme si přilepili na rám kola a na startu jsme obdrželi mapu, která byla de facto turistická (1:40 000) s vyznačením zmiňovaných 28 kontrol. Kontroly byly označeny pruhovaným mlíkem a většinou byly poblíž cest a férově řečeno, slušně viditelné.
První kontroly jsme vybrali na jistotu v okolí Mladějova a kolem Trosek a čas zvesela běžel. První dvě hodiny to vypadalo nadějně (za první hodinu oražených 5 kontrol), že všechno máme stále před sebou. Ale pak to přišlo, nejkratší cesta není nejlepší a orienťáckému adrenalinu jsme trochu podlehli a to nás trochu rozhodilo a hlavně, ubralo neuvěřitelného času a nabrali jsme nečekané výškové metry.
Druhá polovina limitu prověřila morálku a fyzičku, tam už začal ten čas nekompromisně utíkat a korigovat naše plány, tedy dvojice s týmovým názvem Bez ambic. Jo, jo opravdu je někdy dobré plánovat nejen trasu, ale jak si také rozložit síly a ještě přitom dávat pozor = pohybovali jsme se ve standardním silničním provozu.
Závěr závodu a poslední minuty byly skutečně dramatický, stále byly plány co ještě stihnout, ale limit bylo třeba splnit, jinak hrozila penalizace. Ve finále se ukázalo, že jsme schopni pod tlakem ze sebe vymáčknout maximum a prohánět horala po asfaltu neskutečně rychle. V cíli se vyplavily endorfiny, dobrá akce, pohodová atmosféra a skvělá orienťácká zkušenost. Výsledek 13 kotrol, čas: 4:59. (autor Pavel Martinec)