USV TU Dresden pořádal v uplynulém týdnu Saxonia-O-Festival. Ten se skládal ze 4 závodů. Ve čtvrtek odpoledne proběhl indoorový závod (OB uvnitř budovy), v pátek následoval sprint, v sobotu klasická trať a v neděli vše zakončily štafety. Ačkoliv se závody konaly kousek od nás, byla naše účast nízká. Možná startovné 8 až 30 euro mnohé odradilo.
Ve čtvrtek se začalo indoorem. Běhalo se budovách Technické univerzity v Drážďanech, konkrétně v budovách Georg-Schumann a Hulsse. Nepředstavujte si ale něco na způsob našeho běhání po tělocvičnách. Jednalo se o dvě budovy, mezi kterými bylo možno proběhnou v jednom místě ve druhém patře, nebo ve dvou místech přes dvůr. Každá z budov měla 6 podlaží. Jednotlivá patra propojovalo 21 schodišť (a ne všechna vedla přes všechna patra). To by samo o sobě stačilo, ale pořadatel dodal ještě 15 zakázaných průchodů a 3 jednosměrky. Ve výsledku pořádný nepřehledný guláš. Viz mapa. Pořadatel v rozpise zmínil, že v budově se běžně ztrácejí studenti i učitelé.
Shromaždiště bylo ve vestibulu, hned při vstupu do budovy. Zde byl i start a cíl. Parkování bylo neorganizované v okolních ulicích.
Ze začátku bylo nutné vůbec pochopit, jak je vše zmapováno. A při běhu/chůzi si neustále hlídat, kde právě jsem. Mně největší problémy dělala schodiště, která propojovala jakási mezipatra. Nikdy jsem nevěděl, jestli mám seběhnou celé schodiště nebo jen půlku. A také zdi kreslené velmi tenkou čárou.
Připraveno bylo 9 tratí různé délky a náročnosti. Ve výsledcích je uvedena délka, počet pater (minimální) a počet kontrol. Od trati číslo 4, byl vždy jeden postup postavený jako velmi těžký. Celkem startovalo 609 běžců, takže bylo docela narváno. Na úzkých schodech, v zatáčkách a ve dveřích bylo nutno dávat pozor naproti běžce. Velmi často jsem potkával na chodbě nebo ve třídách či posluchárnách závodníky sedící nad mapou a studující jak dál.
Nás bylo 6 a startovali jsme na pěti různých tratích. Většinou jsme to zvládli, ale žádný extra výsledek to nebyl. Michal a Eliška se umístili zhruba na konci první třetiny výsledků. Martin na nejtěžší trati skončil uprostřed. Jitka porazila Davida. Ten si navíc vyběhl Turistický batůžek. Se svým časem 112:33, ale nejvyššího času nedosáhl. Nejvyšší čas byl tři hodiny a k tomu tři a půl minuty. Aleš našel prvních 14 kontrol, pak to raději zabalil. Nebyl sám, ve výsledcích je 80 diskvalifikací, což je 13 % startovního pole. Aleš tvrdí, že to bylo jako v Bradavicích, že se ta schodiště pohybovala a měnila. Jitka dodává, že jí se měnily i chodby.
Co říct na závěr. Bylo to šílené, ale stálo to za to. Rád bych se do budovy někdy vrátil jen tak na procházku.
Trať 3 - Orange (74) 1,6 km / 14 pater / 18 k 1. Eckstadt Anton (SV Robotron Dresden) 30:42 41. Žejdlíková Jitka 68:38 62. Klein David 112:33 Trať 6 - Hellblau (84) 2,7 km / 34 pater / 22 k 1. Gorecki Martin (USV Jena) 45:35 xx. Klein Aleš disk Trať 7 - Blau (84) 3,2 km / 38 pater / 23 k 1. Behrendt Claas (OLV Steinberg) 48:40 19. Žejdlík Michal 66:08 Trať 8 - Violett (53) 3,6 km / 42 pater / 26 k 1. Pompe Lone (DV Robotron Dresden) 56:41 16. Žejdlíková Eliška 73:38 Trať 9 – Schwartz (123) 3,5 km / 46 pater / 24 k 1. Kruger Robert (SSV Planeta Radebeul) 35:23 62. Klein Martin 70:19