Orientační běh Teplice

V neděli se konal již pátý ročník štafetových závodů známých pod názvem Pekkomila. Jako tratičně byl hlavním organizátorem Petr Karvánek z OK Jiskra Nový Bor. Tentokrát bylo shromaždiště na louce na okraji České Lípy v městské části Dubice. Za náš oddíl jsme poskládali dohromady 4 štafety.

Druhou březnovou sobotu se část teplických orienťáků vypravila na tradiční otevření nové sezóny – Jarní Skály – pořádané oddílem SOK TJ Turnov ve velmi dobře známém prostoru nedaleko hradu Kost v Českém Ráji.

Po skirogainingu jsem dala běžky do skříně a zahájila jarní sezonu tradičním závodem Pražské zimní ligy. K účasti jsem zmámila dva kamarády ze skauta, dítě dala na hlídání mužovi, takže nic nebránilo cestě do Prahy.

Shromaždiště bylo na Starém Městě mezi Náměstím Republiky a Anežským klášterem ve venkovním sportovním areálu, kam jsme se po orienťácku nasardinkovali. Bylo přihlášeno ke třem stovkám závodníků. Fronta na start (a prezentace vůbec) připomínala Benátky. Až na počasí, to bylo luxusně jarní. Organizace byla dost punková – dopředu nebylo známo téměř nic, ani přibližné délky tratí a na dotaz, kolik je limit, jsem se dozvěděla „tak ňák rozumně“. Tratě byly tři a o tom, jakou kdo chce běžet, se každý rozhodl až po startu. C – jen po Starém Městě, B – trať C plus Střelecký ostrov, Kampa a kus Nového Města a A – tratě C a B a k tomu Petřín a ještě notný kus za Pražský hrad. Mapa formátu A3, oboustranná, měřítko 1 : 5 000, 43 kontrol, scorelauf. Kontroly byly celkem záludné – jen kleštičky, a to nenápadných barev, visící za provázek nejčastěji na okapech či hromosvodech. První jsme přeběhla, než mi došlo, že TOHLE je kontrola.

Minulý víkend jsme se s Josefou zúčastnily přeshraničního skirogainingu, letos s centrem na Klínech. V časovém limitu (5 hodin) musí dvojice v libovolném pořadí objet co nejvíce kontrol, k dispozici má mapu s vyznačenými lyžařskými stopami. Kontroly jsou navíc různě obodovány. Spolu s námi zastupovala náš oddíl ještě dvojice Martina Matějková a Martin Kučera.

První březnový den pořádalo české zastoupení firmy OCAD v prostorách liberecké technické univerzityseminář věnovaný tomuto produktu. Pro neznalé, OCAD je software pro kreslení map. Účastnili se jej mapaři a ti co s OCADem pracují, nebo chtějí pracovat, z celé ČR. Za náš oddíl jsme tam byli: M. Žejdlík, M. Eiselt a J. Eiselt. Přednášejícími byli obchodní ředitel švýcarské firmy OCAD Thomas Gloor a Jan Picek s Jiřím Daňkem za české zastoupení. Po úvodu zabývajícím se historií firmy OCAD a pohledem na milníky předcházejících verzíOCADu, jsme byli seznámeni s novinkami z poslední verze 11. Časový prostor byl i na několik krátkých ukázek z ovládání programu a na zodpovězení dotazů.

Asi na tý šichtě byl, protože v neděli jsem jel na Bor cup sám. A to už byla pěkná kosa. Nabalený jak pumpy jsme se se seveřanama (z Liberce a Jablonce) vydali na trať. Běželo se v lese, kde jsme kdysi měli soustředění. Moc mi to nepomohlo. Výřezy na mapě byly tak velké, že mapy bylo poskrovnu.

     Díky vrozené lenosti jsem byl kolegou Lubošem, donucen se zúčastnit závodu středočechů místo individuálního tréninku.

     Závod byl blízko Popovic, a tak vidina návštěvy pivovaru s degustací rozhodla, že se  opravdu pojede. Za relativně teplého počasí jsme se vydali na 5 km dlouhou trať, ty delší jsme zavrhli již na počátku plánovací debaty.

Od pátku odpoledne do neděle odpoledne se konalo první letošní soustředění žáků sportcentra mládeže ještědské oblasti. Vzhledem k dobrým sněhovým podmínkám bylo vyhlášeno jako lyžařské. Z našeho oddílu jsme se jej účastnili já a Jakub Bílý. Ubytováni jsme byli v chatě MUHO v Jindřichově nad Nisou.To je kousek od lyžařského areálu Břízky. Tam jsme také vyrazili v pátek v podvečer na první lyžovačku. Velmi se mi líbila atmosféra, okruh byl osvětlen a byla na něm kvalitně připravená trať pro bruslení i pro klasiku. (Ostatně na kvalitu tratí jsme si nemohli stěžovat po celý víkend.)

     V neděli 8. února se konal další závod z BorCup série. Zároveň to byl také závod Pražské zimní ligy. Tentokrát se běhalo v blízkém Terezíně a na start se postavilo 7 našich borců. V noci dost sněžilo a foukal vítr, tak jsme měli trošku obavy o způsobilost terénu, ale v samotném Terezíně to vypadalo lépe než u nás. Při začátku závodu sice také sněžilo, ale to za chvilku ustalo a vydržet už jsme museli jen nepříjemný vítr a teplotu kolem nuly. Pouze hlavní silnice byly odklizené od sněhu, jinde (drtivou většinu závodu) jsme se brodili sněhem.

Na přelomu roku jsem se rozhodl přihlásit se na školení rozhodčích a stavitelů tratí 2. třídy (dále jen R2), které pořádal Jan Netuka v Hradci Králové o uplynulém víkendu. Spolu se mnou se tohoto školení zúčastnil z našeho oddílu ještě Petr Bílý.